Kdy co v zahradě stříhat a řezat: Podrobný návod, abyste nestřihli vedle

Vypadá to jednoduše - stačí vzít do ruky nůžky nebo pilku a v předjaří ostříhat a ořezat trvalky, keře i stromy. Jenže když si zalistujete zahradnickými knihami nebo se ponoříte do tajů internetu, zjistíte, že na to existuje spousta pravidel a výjimek.

Dostat všechny podrobnosti do jednoho článku není reálné. Zkusíme vám vypsat alespoň základní principy, abyste se nedopustili žádného velkého přešlapu, protože pokud vás teď napadlo, že se radši na všechno stříhání a řezání vykašlete, rovnou říkáme, že to není dobrý nápad.

Jarní střih trvalek: kdy a jak na něj

Kvetoucí trvalkové záhony je lepší stříhat až na jaře. Uschlé nadzemní části rostlin chrání to, co je schované pod zemí a suché květy zároveň slouží jako zimoviště pro hmyz a potrava pro ptáky. Čas na střih bývá až v předjaří a zde se i odborníci rozchází. Někdo doporučuje trvalky ostříhat, než začnou rašit cibuloviny. Je to praktické, protože pak cibuloviny mezi trvalkami nepošlapete. V řadě oblastí to ale může být brzy, protože cibuloviny mají tendence vykouknout nad zem při prvním zimním oteplení. 

U nás na zahradě proto čekáme až na přelom února a března. Zvlášť u rostlin, které mají duté stonky, se nevyplatí střih uspěchávat. Do stonku totiž naprší nebo nasněží a když přijdou velké mrazy, snadno rostlinu odspoda potrhají. Na správnou chvíli pro střih často upozorní sama příroda, když dovolí nakvétat prvním pampeliškám a zároveň je vidět u země, že trvalky znovu raší. 

Nedřevnaté trvalky ostříhejte 5 - 10 cm nad zemí, podnítí se tím jejich bujný růst. Vždy k tomu používejte čisté a ostré nůžky, na trvalky jsou ideální univerzální nůžky, třeba tyto. Když už v záhonech budete, půdu mezi rostlinami prokypřete kultivátorem (skvělý je tento Ninja kultivátor, který je malý a vejde se tak všude) a dopřejte rostlinám výživu v podobě hmyzího hnojiva nebo koňského hnoje, použít můžete i vlastní zahradní kompost.

Výše uvedený návod se týká většiny kvetoucích trvalek, které na záhonech máte. Existuje ale i celá řada výjimek, např.:

• Na konci února a začátku března se stříhají latnaté a stromkovité hortenzie. Ideálně těsně nad prvním zeleným párem pupenů. U velkolistých hortenzií odstraňnte jen zmrzlé výhony a uschlé květy. Střih hortenzií je někdy docela věda, a tak vás rádi odkážeme na tento přehledný článek v odborném časopise.
• Jakmile kvete zlatice (lidově, ale nesprávně označovaná jako zlatý déšť), pusťte se bez obav do řezu růží. Ten se liší u různých kultivarů. U všech ale platí, že na jaře musí přijít ty výhony, které jsou uschlé, přerostlé, případně rostou dovnitř. Na růže vždy používejte silné a ostré nůžky, které větvičky seříznou rovně a řez veďte vždy lehce šikmo, ať na něm neulpívá voda.
• Levandule můžete na jaře ostříhat hlouběji, ale snažte se nezasahovat do starého dřeva. Když už potřebujete keříčky zmladit, vždy počkejte, až naraší a na každé větvičce nechte několik párů nových rašících lístků.

Kdy stříhat jaké keře

Kdy ostříhat které keře napoví doba, kdy kvetou:

• Keře kvetoucí na jaře (např. zlatice, šeřík) ostříhejte vždy po odkvětu, aby stihly nasadit nové pupeny.
• Keře kvetoucí v létě (např. komule, tavolník) se stříhají také na jaře. Řez podporuje bohatší kveteí.
• Keře s barevným dřevem (např. svída, japonský javor) se stříhají na jaře, lépe se jim pak vybarví dřevo. Ale pozor, je potřeba jim nechat dostatek mladých výhonů.
• Chcete-li se pustit do zmlazovacího řezu např. u hlohyně, pustorylu nebo zimolezu, provádějte ho buď na podzim nebo v předjaří a odstraňte hluboko slabé a neproduktivní větve.

Mladé keře se nebojte podrobit i hlubšímu řezu, podpoříte tak jejich růst. U starších proveďte jednou za pár let zmlazovací hlubší řez těsně nad silným pupenem nebo větvením, jinak je jen udržujte. I zde platí, že je potřeba pracovat s čistými a ostrými nástroji, kvalitní nůžky, které zvládnou i tenčí větve, jsou nezbytností a na silnější větve oceníte i menší skládací pilku. 

Kdy se stříhají stromy

Řez stromů je často největší záhadou. Vždy se zaměřte na odstranění bočních větví, tzv. vlků, pryč samozřejmě přijdou staré a suché větve nebo ty, které koruně stíní. Kdybyste se chtěli do tajů řezu stromů ponořit víc, vřele doporučujeme videa a články od Dominika Grohmanna aka Potulného sadaře.

Problematika řezu stromů je velmi komplexní, jiná pravidla platí pro ovocné stromy, jiná pro okrasné. Pojďme to vzít alespoň letem světem:

• Peckoviny (třešně, švestky, meruňky…) se stříhají v létě, po sklizni
• Jádroviny (jabloně, hrušně…) se stříhají v předjaří, v únoru a březnu, když nehrozí silné mrazy
• Ořešáky a kaštanovníky je lepší stříhat v létě, protože při zimním řezu by mohly nadměrně ronit mízu.
• Listnaté stromy se stříhají obecně v době vegetačního klidu, tedy od listopadu do února, nejdéle začátku března, aby se strom dobře zahojil.
• Jehličnany většinou větší zásahy nepotřebují, pokud je nemáte v živém plotě a netoužíte je tvarovat.

Mladé stromky je potřeba formovat od prvního roku, jen tak vytvoří pevnou a vyváženou korunu. Později stromy podrobujte udržovacímu řezu, který by měl sloužit k odstranění špatných větví a prosvětlení koruny (dovnitř koruny byste neměli nechávat růst téměř žádné boční větve). Pokud máte na zahradě starší strom, je pravděpodobné, že jednou za čas budete muset sáhnout k zmlazovacímu řezu. Je radikálnější a slouží k podpoře růstu a prodloužení životnosti.

Jak stříhat stromy

Při řezu a střihu stromů pracujte vždy s čistými nástroji. Hodit se budou kvalitní a ostré sadařské nůžky pro opravdu rovný a neroztřepený řez. Na silnější větve použijte pákové nůžky a na ty nejsilnější ruční pilku. Vaší metou by mělo být v každém případě stromu nezpůsobovat zbytečné a zbytečně velké rány, ty bývají vstupní branou chorobám.  

• Řez veďte vždy šikmo nad pupenem nebo větvením, aby voda stékala dolů.
• Pryč dejte křížící se větve a ty, co rostou do koruny. 
• Staré a neplodící větve uřízněte až u kmene.
• Hlavní větve u jádrovin zkraťte o třetinu délky.
• U peckovin ponechte na každé větvi 10 - 15 pupenů.
• Pokud stromu uděláte ránu větší než 2 cm, je dobré ji ošetřit balzámem na stromy.